Lhůty kontrol čištění spalinových cest jsou uvedeny v následující tabulce:

Doplňující pravidla k tabulce:

1. Za sezónní provoz se považuje provoz spalinové cesty pro spotřebič paliv po dobu nepřesahující v součtu 6 měsíců v kalendářním roce.

2. U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komína pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spotřebiče na pevná paliva.

3. Při kontrolách a čištění dvakrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 6 měsíců.

4. Při kontrolách a čištění třikrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 4 měsíců.

5. Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se kontroluje a v případě potřeby i čistí nejméně jedenkrát za rok.

6. Spalinová cesta určená pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovně k přípravě pokrmů se kontroluje a čistí nejméně jedenkrát za dva měsíce.

7. Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se kontrola a čištění spalinové cesty provádí nejméně jedenkrát za rok.

8. Čištění spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí podle návodu výrobce, nejméně však jedenkrát za rok, a to za podmínky, že budou prováděny jejich pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou.

Krbové vložky a krbová kamna kouří. Kde je chyba? Velmi často ve způsobu zatápění. Zatápění je činnost, kterou je třeba se naučit.

Častý model: "Volali, že jsou tu za 10 minut, já dodělám chlebíčky a ty zatop v krbu". Následuje položení několika polen do krbu, jejich polití tekutým podpalovačem a zapálení. Kouř se válí po krbu a nechce odcházet komínem.

Tah komínu způsobuje hmotnostní rozdíl spalin a venkovního vzduchu. Tedy rozdíl teploty spalin a venkovního vzduchu. Pokud venku řádně mrzne, může být tento postup účinný. Rozdíl teplot je dostatečný. Čím je venku tepleji, tím je pravděpodobnost úspěšného zatopení tímto způsobem menší.

Správný postup:

Je třeba vytvořit spaliny s co největší teplotou. Opravdu je nejlepší naštípat tenké třísky z dostatečně proschlého dřeva. Ty mají při hoření vysokou teplotu. Přívod vzduchu otevřít co nejméně, aby nedocházelo k teplotnímu ředění spalin přisávaným vzduchem z vašeho bytu. Spaliny se nejdříve ochlazují od studené stěny komínového průduchu, ten se postupně ohřívá a za chvílí komín spokojeně hučí.

Moje šumavská prababička sice neznala hmotnostní závislost plynů na teplotě, ale pokud chtěla v létě k obědu upéct buchty, tak vstala v pět a dokud bylo venku chladno, rychle zatopila, aby dostatečně prohřála komínový průduch pro topení během oběda, kdy se hmotnostní poměry vzduchu a spalin stávaly pro pečení buchet nevhodné.

Pokud třísky opravdu štípat nechcete, tak strčte na 15 min do krbu horkovzdušnou pistoli, komín se prohřeje a možná to půjde i s tekutým podpalovačem.

Dobře seřízený spotřebič neprodukuje saze. Během provozu ale dochází ve spojích komínových vložek k propadávání jemného, stavebního prachu na dno komínové vložky. Postupně dojde k tzv. usypání komínu. Dalším důvodem ucpání komínu bývá rozpad komínové vložky nebo spadlý holub v komíně. Spaliny nemohou odcházet komínem a zvolí cestu přes přerušovač tahu do prostoru, kde je spotřebič umístěn. Většina spotřebičů nemá kontrolní otvor kouřovodu a kouřovod je nerozebíratelný. Uživatel tedy nemá možnost zjistit, zda-li je komín usypaný. Lze to zjistit buď komínovou kamerou a nebo po navrtání kouřovodu průmyslovým endoskopem.

Při provozu spotřebiče dochází k nedokonalému spalování paliva. Spaliny obsahují hořlavý, chemický nedopal tj. uhlík, který se usazuje na vnitřní stěně komínu. Komín se nejen ucpává (to lehce poznáte podle toho, že netáhne), ale zejména hrozí tzv. vyhoření sazí. Jedná se o komínový požár, při kterém dosahuje teplota v komíně teploty až 1 100 °C. Často dochází k prasknutí komínu a může dojít k požáru okolních dřevěných konstrukcí. Pokud vyhoří nerezová komínová vložka, může dojít k přestavení krystalické mřížky a z nerezu se stane korodující železo. Po vyhoření komínu je nutné vždy provést revizi komínu pomocí komínové kamery.

Dlouhá léta se ke spokojenosti zákazníků provádělo vložkování komínů pro odtah plynových spotřebičů pomocí poměrně levných, ohebných, hliníkových vložek. Od roku 2002 jsou přímo zakázány a nahradily je dražší vložky nerezové. Proč?

Komínové vložky jsou namáhány teplem a působením kondenzátů. Právě kondenzáty spalin jsou tou příčinou.

Starší spotřebiče měly menší účinnost a věčný plamínek a to mělo vedlejší účinek – vysoké teploty spalin. Kondenzát vzniká při teplotě spalin pod cca 52 °C a méně. U starších, málo účinných spotřebičů s vysokou teplotou spalin docházelo ke kondenzaci vyjímečně a hliníková vložka nebyla kondenzátem namáhána.

Pokud provedete rekonstrukci bytu – domu a provedete lepší zateplení obvodového pláště, výměnu původních oken za kvalitní a topení vybavíte programovatelným termostatem, který sepne topení jen v době vaší přítomnosti tak, je možné, že vaše hliníková vložka nevydrží. Proč? K vytvoření tepelné pohody vám bude stačit menší množství spáleného plynu. Kotel bude často vypínat. V této fázi dochází k chladnutí komínu. Kotel sepne, spaliny se ochladí od komínu a zkondenzují. Působení kyselých kondenzátů na komínovou vložku se až několikanásobně zvýší.

Současné moderní spotřebiče se vyznačují vysokou účinností. Teploty spalin jsou nižší a dochází tedy častěji ke kondenzaci.

Pro zajímavost uvedu požadavek normy pro teplotu spalin kondenzačních kotlů. Norma požaduje, aby výrobce zajistil v ústí komínu teplotu spalin alespoň +4 °C. Kondenzační kotel vytvoří z 1 m³ plynu okolo 1 litru kondenzátů.

Stav komínových lávek nad střechou bývá špatný. I dobrá lávka je stálým problémem. Je oblíbeným shromaždištěm holubů, nohy lávky prostupují střešním pláštěm a mohou způsobit zatékání, lávka vyžaduje údržbu a musí být propojena s hromosvodem střechy. Lze využít legální, ale ne často používaný způsob, jak se lávky zbavit. Lávka nemusí být provedena, pokud je možno komín čistit a kontrolovat z půdy k tomu určeným otvorem. Stačí tedy provést „dvířka“ do komínu na půdě a lávku můžete demontovat.